Vítejte na blogu o různých inspiracích, o mně, mých outfitech a hlavně občas budu dávat i moje vlastní povídky co jsem pro vás vymýšlela.. Na blogu se možná budou psát články jednou do dne a někdy i párkrát do dne. To se uvidí podle návštěvnosti. Později až se návštěvnost zvýší tak budou následovat i soutěže. Bude jich víc a na blogu se bude psát víc. Na to vše si můžete počkat a hlavně záleží na tom jak moc budete můj blog navštěvovat :3.


Děkuji za pozornost ^^ ..

Moje první povídka- Peklo jejího života.

11. října 2012 v 19:01 | Andy Fixx |  Stories
Venku bylo krásné počasí a jedná dívka jménem Áďa seděla doma přímo u okna na houpacím křesle. Přemýšlela o životě zda-li má cenu na tomto světě ještě vůbec být. Slzy jí tekly. V duchu jí znělo ''Má-li cenu tu být? Má-li cenu se o něco snažit? Má-li cenu vůbec něco na tomto falešným světě lidí?'' Byla bez rodičů. Její mamka zemřela, když Áďa měla její desáté narozeniny. Šla jí kupovat dárek a cestou se neohlídla na přechodu a hned ho přešla. Černé auto velice rychlou rychlostí jí srazilo. Tatínek jí zemřel když jí byly jenom dva roky. Měl autonehodu, když měli rodinný výlet do ZOO. Naštěstí to Áďa a její mamka v tu chvíli přežili. Samozřejmě každý může teď pochopit, že nemá teď zrovna nejlehčí život. Nerada se o tomto baví s lidma. Ve škole to má problémový, protože se s ní nikdo nechce bavit, nikdo s ní nemluví, všichni se do ní navážejí. Ráno tam nerada chodí a když už tam je tak každou sekundu jí v hlavě zní ''Kolik už je? Když už se konečně dostanu domů?'' Nerada zažívá tu každodenní šikanu, ale naopak jí páni učitelé mají rádi. Je chytrá, milá, když promluví tak její hlas je strašně příjemný. Teď má dobrý , že už je naštěstí v devátém ročníku a konečně za chvíli odejde. Má z toho strašnou radost, ale vůbec pochybuje o tom jestli ještě žít. Přeci určitě půjde na střední a tam jí taky přestanou všichni mít rádi. Je odlišná než normální lidi. Upřímná, příjemná, milá, hodná, ale né nejhezčí, ale což?! Na vzhledu přece nemá záležet lidem ne? Problém je v tom, že její spolužáci nemají rádi lidi jako je ona. V její třídě můžete najít jenom falešný spolužáky co dělají, jak tě mají strašně rádi, jak tě zbožňují a jak jste jejich nejlepší přátelé, ale za rohem půjdou a začnou pomlouvat. Další den dělají, že se nic nestalo a opakuje se to takhle dokola. Áďa to měla samozřejmě taky tak když přišla v pátém ročníku k nim do třídy. Ze začátku jí měly všichni ''rádi'' později na to přišla a řekla si, že takový lidi k životu přece nepotřebuje a obejde se i bez nich. Bez těch falešných spolužáků. Omyl! V sedmém ročníku jí začalo trápit, to jak jí nikdo nemá rád, jak jí každý jen šikanuje, pomlouvá, nenávidí tolik. Nejraději by se teď vrátila na její starou školu za těma upřímnýma, milýma spolužákama, co jí měli rádi a nezradili by jí nikdy. Álee.. Mělo by to snad cenu se vrátit zpátky? Když už jen zbývá pouhý rok jejího života na základce. To je těžké pro ní na rozmyšlenou. Už přece jenom má těžký život bez rodičů, přátel a ještě aby přemýšlela nad tím jestli by to mělo cenu? ... Pokračování se můžete dozvědět příště. Ocením každý váš názor. Moje první povídka co jsem kdy napsala. Tak prosím né žádné blbé komentáře. Děkuju:).

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 terka-tess-terez terka-tess-terez | Web | 12. října 2012 v 16:10 | Reagovat

Moc hezké!!!♥♥

2 natt natt | Web | 12. října 2012 v 21:40 | Reagovat

Mě se to líbí moc :) Je mi jí líto... sice jsem takovou situaci nezažila, ale věřím, že to musí být těžké. Jak já jsem ráda za mé hodné kamarády :):D

3 Christine Christine | E-mail | Web | 14. října 2012 v 14:04 | Reagovat

Nemyslím si, že je to špatné... :) Celkem jsem tak i nějak pochopila její pocity, takže je to dobré... :)

Nicméně moc děkuji, za pochvalu blogu... :) Mě se moc líbí tvůj design...:) Opravdu hodně..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama